Do Thajska jsme vyrazili na začátku listopadu, kdy tam končí období dešťů a začíná hlavní turistická sezóna. Země je to turisticky hrozně populární a ročně ji navštíví okolo 30 milionů lidí.  Jak čekáte, nejeli jsme s žádnou cestovkou. Prostě jsme koupili dvě letenky a celé jsme si to týden před odletem naplánovali sami s přispěním pár přátel.

Na Bangkok jsme nedostali snad ani jedno doporučení – je plný turistů a podvodníků, kteří si na turistech rádi namastí kapsu. My prvního potkali hned cestou z letiště. Jeli jsme nejdřív nadzemkou City Line a od zastávky do hotelu taxíkem. Taxikáři jsem několikrát připomínal, ať zapne taxametr a vždycky mi ukázal, jak mu tam svítí čísla. Jenže ty po chvíli zhasly.

Odvaha mu nechyběla – za 4 kilometry si řekl o 600 bathů (420 Kč). Strategicky jsem nejprve vytahal z auta batohy, aby nám filuta neodjel, protože 600 jsem opravdu platit nehodlal. Začalo smlouvání, jak je to v Asii typické. Nakonec jsem mu nechal 250 THB  (cca 175 Kč) a stejně jsem ho výrazně přeplatil. Kdyby zapnul taxametr, mohli jsme jet tak za 50 THB (35 Kč). A to je přesně ono – jakmile nedržíte v turistických oblastech 100% pozornost, někdo si na vás smlsne a pěkně vás natáhne. A to mi fakt vadí.

Z hotelového bazénu, který byl na střeše, jsme měli krásný rozhled na Bangkok (a taky na vedlejší budovy v nevalném stavu). V Bangkoku jsme plánovali zůstat jen jednu noc. Krom toho, že nám snad nikdo delší pobyt nedoporučil, protože všude jinde je to prostě lepší, tak jsme si ho nechali nakonec, protože jsme stejně chtěli mít před odletem časovou rezervu.

Skůtry jsou všude
Skůtry jsou všude
Výhled z hotelu
Výhled z hotelu

Výhled z hotelu na město
Výhled z hotelu na město

Po příletu jsme byli docela vyčerpaní, přesto jsme zašli aspoň na baťůžkářskou Mekku Khao San road a dali jsme si nudle od pouličního stánku. V okolí je spousta tuk tukářů (motorová trojkolka), kteří vás rádi za dohodnutou cenu svezou, obchody nabízí vše možné, včetně falešného oblečení a klidně i elektroniky a všude je spousta bělochů. Kdo si myslí, že tady se zažívá to pravé Thajsko, je vedle. Jestli ale chcete docela levně nakoupit, určitě na Khao San zajděte.

Jaký byl náš plán?

Poučen z roadtripů po Americe a Irsku jsem se snažil cestu pořádně naplánovat, abychom noci netrávili nad mapu. Po příletu jsme chtěli zůstat na jednu noc v Bangkoku a pak okamžitě zmizet na sever do města Ayutthaya a následně do národního parku Khao Yai.

Odtud pak místní dopravou do Kanchnaburi na železnici smrti a do nárondního parku Erawan. A pak nočním vlakem nebo letadlem asi 1000 kilometrů na jih, na ostrov Koh Samui nebo souostroví Koh Phi Phi. Jak to tak bývá, plán jsme nesplnili na 100 % (to uměli jen komunisti), ale většina se nám podařila dodržet. A o tom zase příště.

Bangkok - Khao San Road
Bangkok – Khao San Road
Khao San Road
Khao San Road
Street food u hotelu
Street food u hotelu
Čerstvý kokos
Čerstvý kokos
Nemůžu si vzpomenout co to bylo za ovoce :)
Nemůžu si vzpomenout co to bylo za ovoce :)
Nudle z streetfodu
Nudle z streetfodu
Reklamy