Z Bangkoku jsme vypadli radši hned druhý den ráno a zamířili jsme do bývalého hlavního města Ayutthaya (v roce 1767 ho vyplenili nájezdníci z vedlejší Barmy a hlavní městem se tak stalo Thonburi). Jeli jsme tou nejlevnější a nejdobrodružnější variantou dopravy – minibusem. Řidiči minibusu jsou v Thajsku známí jednou věcí – jezdí fakt svižně. Takový prazšký taxikáři s šikýma očima. Občas se stane nějaká větší nehoda a občas to odnesou i turisti, ale to je všude.

Minibusy odjíždí z Bangkoku od Victory Monumentu a cesta do Ayutthaya vzdáleného asi 2 hodiny nás vyšla přibližně na 50 Kč na osobu. Po nástupu jsme suverénně hodili naše krosny na vedlejší sedačky (kufr minibus nemá), jenže ouha – to nejde. Zaplatili jsme si jen svoje dvě sedačky a na nich musíme být mi i zavazadla. Po celou dobu jsme tak museli mít krosny hozené na nohách, protože minibus se za chvíli zaplnil Thajci. Žádná velká pohoda, ale vydržet se to dalo.

Ayutthaya
Ayutthaya

Po příjezdu nás ulovila místní tuk-tukářka, že nás hodí do hotelu. Nevěděl jsem kde přesně to je a unavená přítelkyně preferovala odvoz, tak jsme se domluvili. Udělal jsme dvě chyby – a) zapomněl jsem smlouvat o cenu a za b) netušil jsem kde hotel je. Takže cena byla zbytečně vysoká a odjeli jsme za dva rohy asi tak 500 metrů. Tak to dopadne, když v turistické oblasti ztratíte pozornost. Hned vás maj.

Těch 50 metrů mě dost naštvalo, tak jsem se s tuk-tukářkou snažil z principu domluvit lepší cenu, jenže po uzavření obchodu (což proběhlo před nástupem do tuk tuku) se už nesmlouvá – Thajka se tak urazila, chvíli něco thajsky řvala a zmizela aniž by si vzala jediný bath. Hrdost je pro většinu místních přednější než peníze a chyba padala na mě, protože jsem porušil místní tradice. Odkývaná cena se prostě nemění. Thajska nás v hotelu samozřejmě pomluvila, takže nám nepůjčili ani skútr a ani nám nepohlídali batohy. Druhý den jsme tak radši zmizeli do jiného hotelu.

Vozit se po chrámech taxíkem nebo tuk tukem by vyšlo zbytečně draho, takže jsme si půjčili asi za 250 thb skútr (druhou variantou byly kola, ale na to bylo moc vedro). Thajec nám chtěl vzít původně do zástavy pasy (a ten doporučuji nedávat z ruky), ale nakonec se spokojil s kartičkou na hradecké MHD :).

Chrámy v Ayutthaya
Chrámy v Ayutthaya
Chrámy v Ayutthaya
Chrámy v Ayutthaya
Chrámy v Ayutthaya
Chrámy v Ayutthaya
Chrámy v Ayutthaya
Chrámy v Ayutthaya
Návštěva Barmských vojáků je znát ...
Návštěva Barmských vojáků je znát …

Na skútru jsme projezdili snad všechny hlavní chrámy v Ayutthaya a bylo to super. Skútr bych asi neoznačil za úplně bezpečnou variantu dopravy, ale řidiči aut v Thajsku jsou docela zvyklý na skútry všude kolem a někde jsou pro ně i speciální pruhy. Z vaší strany to nicméně vyžaduje dost ostražitosti a předpisy nejlíp popisuje věta „přednost mají všichni“.

Některé chrámy byly otevřené i po setmění a osvětlení dávalo místům velmi zajímavou atmosféru (spolu s děsným vedrem a potulnými psi). Konkrétně jsme navštívili třeba chrámy Wat Maha That, Wat Rat Parditthan, Wat Yai Chaimongkhol (na druhé straně řeky, kam jsme se dostávali přes most se 4 proudovou silnicí, asi nejnebezpečnější část co jsme skútrovali), Wat Na Phramen, Wat Phra Si Sanphet a další. Večer jsme na zkoušeli street food na tržišti a druhý den prošli ještě další chrámy. Už nám to ale přišlo vše dost stejné a tak jsme další den vyráželi do Kanchanaburi. Další fotky najdete na facebooku.

Hlava Buddhy v kořenech stromů
Hlava Buddhy v kořenech stromů
Mouční červy, pochoutka!
Mouční červy, pochoutka!
Místní tržiště
Místní tržiště
Ležící Buddha
Ležící Buddha
Ayutthaya
Ayutthaya

Ayutthaya

Ayutthaya
Ayutthaya

 

Reklamy